Může se stát, že se jednoho dne probudíte s citelnou bolestí ramene, jakýkoliv pokus pohnout paží či ji zvednout bolest ještě zesílí a bolesti nepolevují.
Možná budete přemýšlet, co může být příčinou, ale na nic nepřijdete. Přitom každý pohyb bolesti zvětšuje.
Může přitom jít jen o svazek tenzních svalů, které se brání uvolnění bez ohledu na to, jak zkoušíte paží pohnout nebo ji natáhnout, a každý dotek je bolestivý.
CO JE DOBRÉ O BOLESTECH RAMENE VĚDĚT
Všude po těle je spousta kontraktilních tkání zvaných svaly, které jsou odpovědné za svalové aktivity a provádění každodenních aktivit.
Čas od času se v některém z nich vytvoří citlivý bod, tedy např. i v rameni.
Tyto body se běžně označují jako tzv. "trigger points " (TP, česky spoušťové body) nebo i lidově "svalové uzly"
V řadě případů podráždění těchto bodů působí bolesti ve zcela jiné oblasti.
V těchto situacích se bolest přenáší z místa příčiny do jiné oblasti, kde se projevuje, a označují se jako „přenesené bolesti “ (referred pain).
TP patří k nejčastějším dlouhodobým svalovým postižením a vyskytnout se mohou u kohokoliv.
Jsou-li povrchově uložené, je možné tyto útvary jako bolestivé uzlíky nahmatat, nejčastěji ve svalech ramen, horní části zad a krku.
Jindy mohou být ukryté hluboko ve svalech, především v m. iliopsoas nebo quadratus lumborum.
Existují dva typy trigger pointů: aktivní a skryté.
Aktivní TP jsou bolestivé i jen při pohybech svalů.
Naproti tomu latentní (skryté) bolí pouze při tlaku přímo na místo uzlíku.
Např. bolesti ramene jsou třetí nejčastější svalovou bolestí, se kterou pacienti chodí na fyziatrii.
Je proto velmi důležité rozpoznat situace, kdy je příčinou trigger point, a co je třeba učinit k odstranění bolestí.
TRIGGER POINTY V RAMENI
Trigger pointy jsou sice často lidově nazývané "svalové uzly", ale k námořnickému uzlu či lodní smyčce mají daleko.
Ve skutečnosti ve svalu žádný uzel není, pouze se pohmatem často zdá, jako by tam byl.
Jejich povaha není zcela známá, ale obecně se má za to, že jde o miniaturní ložiska ztuhlých, stažených svalů, jakési „mikrokřeče“ malé části svalového snopce – na rozdíl od všeobecně známých skutečných křečí celého svalu.
Tato lokální křeč brání krevnímu zásobení a hromadící se odpadní látky metabolismu ještě více dráždí svalová vlákna a způsobují ještě větší diskomfort.
Příčin je celá řada od fyzické námahy až po inaktivitu, dlouhodobá práce v nevhodné poloze nebo nahrbené pozici.
Jejich vznik podporuje i poranění při nečekaném pohybu nebo déletrvající používání ramenních svalů (např. i pouhé dlouhé držení telefonu, sezení na židli bez dostatečné opory zad či bez područek, zvedání těžkých předmětů, nošení těžkého batohu, nedostatek spánku nebo spánek v nevhodné poloze, nedostatek vitaminů nebo primární postižení kloubu, apod.
Ke vzniku TP přispívá i mikrotraumatizace či natažení ramenních svalů a následné omezení pohybu v důsledku primárních bolestí.
Ty pak mohou přecházet do sekundárních (následných) bolestí již způsobených vzniklými trigger pointy.
Např. na horním obrázku vlevo je patrné, že bolesti lokalizované především ze strany ramene a lokte (a difuzně po straně paže a nad lopatkou) se ve skutečnosti přenášejí z trigger pointů v postranní části trapézového svalu těsně nad hřebenem lopatky (přenesené bolesti ).
Je proto velmi důležité vědět, kde hledat původ bolestí v různých částech ramene, které bývají v jiném místě, než samotné bolesti.
JAK POZNAT, KTERÝ SVAL BOLESTI PŮSOBÍ
Ramenní kloub se od ostatních kloubů v těle podstatně liší svou závislostí na okolních svalových skupinách, které společně drží kloub pohromadě.
Opora velkých kostí či vazů je podstatně omezená, na druhou stranu umožňuje mimořádnou volnost a rozsah pohybů ramene.
Bohužel, přílišná závislost na okolních svalech vede k častým poruchám kloubu, pokud jedna či dvě svalové skupiny nefungují správně a efektivně.
To dělá z ramenního kloubu jeden z nejčastěji postižených vznikem trigger pointů.
U všech svalů v okolí ramene hraje ústřední roli tzv. rotátorová manžeta .
Její svalovou skupinu tvoří:
* m. infraspinatus (podhřebenový sval)
* m. supraspinatus (nadhřebenový sval)
* m. subscapularis (podlopatkový sval)
* m. teres minor (malý oblý sval)
Jde vesměs o svaly malé velikosti mající značný sklon k přetížení při namáhavých a opakujících se pohybech.
Již existující trigger pointy bývají příčinou dlouhodobého napětí svalů vedoucí k mikroskopickým trhlinám ve svalech a prohlubující se poruše funkce.
Proto právě trigger pointy často hrají dominantní roli při vzniku funkčních postižení ramene.
Bolesti ramene je komplexní postižení, které zahrnuje i více než deset svalových skupin.
Nicméně klinické zkušenosti ukazují, že nejčastěji příčina leží v
* m. trapezius
* m. subscapularis
* m. infraspinatus.
Vzhledem k úloze ramenního kloubu v každodenních aktivitách je mimořádně důležité trigger pointům, které poruchy pohybů v rameni způsobují, věnovat náležitou pozornost.
Dobře přístupné jsou trigger pointy v pohřebenovém svalu (infraspinatus), jednom z rotátorů nacházejícím se na zadní ploše lopatky pod jejím hřebenem.
Způsobují bolesti v ramenním kloubu vyzařující dolů po přední a vnější straně paže.
Jednotlivci s aktivním podhřebenovým trigger pointem nejsou schopni dát ruku za záda a mají problém i s česáním vlasů nebo s čištěním zubů.
Bolesti jsou lokalizované hluboko v ramenním kloubu, což často vede postiženého k mylnéhu přesvědčení o poškození samotného kloubu.
Osoby zvyklé spát na boku na tom postiženém usínají jen obtížně.
Pokud není paže podložena polštářem, objevují se související bolesti i na opačné straně.
Spoušťové body v podlopatkovém svalu (subscapularis), který také patří ke skupině rotátorové manžety, leží hluboko na vnitřní straně lopatky.
Bohužel tak nejsou přímo přístupné a jsou hmatné v hluboko v axile (podpažní jamce).
Bývají příčinou bolesti v hloubce zadní části ramene a rovněž kolem zápěstí (ve stylu náramku).
U jedinců s aktivními subskapulárními trigger pointy se může vyvinout syndrom zmrzlého ramene (frozen shoulder).
V důsledku toho nejsou schopni dosáhnout rukou na druhou axilu (podpažní jamku).
Dalším typickým příznakem je nemožnost upažení na více než 45° a neschopnost dosáhnout na opačnou stranu těla.
Trapézový sval leží v horní části zad a spojuje hlavu s krční páteří, lopatkou a s hrudní páteří.
Na rameni se pak upíná na akromion (vyběžek lopatky nad hlavici pažní kosti).
Jedná se o velmi široký sval, který leží ze zádových svalů nejpovrchněji a je tak velmi dobře přístupný.
Trigger pointy v tomto svalu ztěžují pohyb lopatky a jsou častou příčinou dysfunkce ramenního kloubu.
Většina postižených bolestí v rameni má aktivní trigger pointy v dolní části trapezoidu.
Ty jsou příčinou citlivosti, bolestí a tupých pocitů ve vrcholu ramenního kloubu.
Existují i další svalové skupiny, ve kterých se vytvářejí trigger pointy působící bolesti a poruchy funkce ramene, např. deltoideus, supraspinatus nebo m. pectoralis major.
- - - - -
Trigger pointy m. deltoideus jsou výjimečné tím, že bolesti jsou lokalizované pouze v oblasti, kde trigger pointy "sedí".
Jinými slovy, bolesti způsobené TP z přední, tedy klavikulární (klíčkové) části svalu se promítají do přední a boční části ramene, zatímco ze zadní, lopatkové části jsou lokalizované do zadní části ramene.
V těchto případech se tedy bolesti neprezentují jako přenesené (reffered), jak je jinak u TP obvyklé.
- - - - -
TP m. supraspinatus přenášejí bolesti do oblasti vnější strany ramene a lokte.
- - - - -
Z velkého prsního svalu (m. pectoralis major) se přenášejí na přední stranu ramene, hrudník a vnitřní stranu lokte.
ŘEŠENÍM JE PERKUSNÍ TERAPIE
U většiny bolestí svalů zad nebo ramen lze odstranit bolestivé "uzly" (trigger pointy) pomocí rychlých tlakových mechanických pulzů tzv. perkusní neboli neuromuskulární vibroterapie.
Kvalitní perkusor
* redukuje napětí vláken v TP
* obnovuje krevní zásobení
* rozrušuje jizvící se tkáně
* urychluje rehabilitaci a
* usnadňuje hojení poškozených tkání.
Perkusory mají zpravidla tvar pistole a je důležité vybrat bezpečný a přitom účinný model.
Ty nejmodernější dokáží protáhnout stažená svalová vlákna a zvýšit rozsah pohybu v kloubu až 30x účinněji než běžná svalová masáž.
Velmi rychlé mechanické pulsy perkusoru vysokým tlakem uvolňují ztuhlou svalovou a fasciální tkáň.
U extrémně bolestivých svalů je vhodné začít tkáněmi v okolí.
Jejich ošetření má uvolňující účinek i přímo na bolestivé místo uprostřed této oblasti.
Efekt perkusorů vede řadu nových uživatelů k použití maximálního tlaku a maximální frekvence ve snaze dosáhnout co největšího efektu v co nejkratším čase.
Výsledkem takového spěchu ale často bývá opak.
Náhlé použití příliš velkého tlaku může naopak napětí tkání zvýšit a pozitivní účinek perkusoru je tak neutralizován.
Je i bezpečnější začít nižší frekvencí a i tlak zvyšovat jen postupně podle odezvy tkání ošetřované oblasti.
JAK DOSÁHNOUT CO NEJLEPŠÍHO VÝSLEDKU
Především je důležité, aby vaše tělo bylo před zahájením i po ukončení aplikace v maximálně pohodlné přirozené pozici a co nejvíce uvolněné.
Je dobré začít nízkou či střední frekvencí rázů s jen mírným přítlakem pistole od vrcholu ramene dopředu přes axilární oblast (podpažní jamka) až k dolní části ramene.
Tato část aplikace by neměla přesáhnout 30s.
Pro ošetření zadní části ramene můžete začít u zadní části krku a během dalších maximálně 30s postupovat směrem k dolní části ramene a poté k jeho vrcholu.
Při výběru perkusoru je bezpečnější zvolit model se snadným úchopem, se kterým lze bez přílišné námahy dosáhnout na většinu svalových skupin.
Pozornost je dobré věnovat i jeho hmotnosti, výdrži baterií a odolnosti použitých materiálů.
Samozřejmostí je dostatečný výběr hlavic a snadné ovládání.
Nejlepší perkusory už disponují špičkovými bezpečnostními prvky, např. akcelerometry pro identifikaci kontaktu hlavice s kostí, ultrazvukové senzory rozpoznávající povrch těla (zpomalují a zrychlují frekvenci rázů), rozeznávání hlavic podle integrovaných chipů s automatickou optimalizací nastavení podle použité hlavice, atd.).
Jejich činnost je řízena vyspělou elektronikou reagující na vnější signály předávané integrovanými senzory.
