CO JE M.PIRIFORMIS ALIAS HRUŠKOVITÝ SVAL ?
Je to malý sval ukrytý v hloubce pod hýžďovými svaly probíhající horizontálně od okraje křížové kosti směrem k velkému trochanteru ("chocholíku") stehenní kosti.
Známý je jako častá příčina bolestí v oblasti kyčle, hýždí, tzv. hamstringů (svaly zadního stehna) nebo i ischiadických bolestí, zejména u aktivních jedinců.
Podráždění m.piriformis vede k iritaci n.ischiadicus (sedací nerv) a často tak bývá mylně považováno za výhřez meziobratlové ploténky, ischias nebo jinou patologii v oblasti bederní páteře.
Naštěstí syndrom není příliš častý a odborníci odhadují, že je příčinou 3-6 případů bolestí dolní části zad z tisíce.
U žen se syndrom m.piriformis vyskytuje cca 6x častěji z důvodu anatomických rozdílů.
Rizikovým faktorem je rovněž sedavé zaměstnání.
PŘÍČINA SYNDROMU M.PIRIFORMIS
Zatímco "ischias" (přesněji akutní lumboischiadický syndrom) je důsledkem útlaku nervového kořene L5/S1, u syndromu m.piriforiformis je příčinou bolestivé patologické stažení (spasmus) svalu.
Tato kontraktura m.piriformis dráždí sedací nerv procházející pod ním a způsobuje vystřelování bolestí z hýžďové oblasti dolů do stehna a nahoru k páteři.
Spouštěcím mechanismem bývá chůze do schodů, běh či plavání na dlouhou vzdálenost.
Ke vzniku syndromu přispívají nejen aktivity, kdy gluteální svaly vyvíjejí značný tlak přímo na piriformis, ale také dlouhé sezení nebo např. poúrazové jizevnaté změny přímo ve svalu.
PROJEVY
Bolesti provázející syndrom m.piriformis jsou lokalizované v hýždích, kyčli a stehnu.
Pacienti je často popisují jako
- diskomfort
- tupá bolest
- pálení
- necitlivost
- ostrá bolest
- brnění
- bolesti vystřelující do okolí
Příznaky mohou dále zhoršovat některé aktivity, např.:
- dlouhé sezení
- chůze či běh
- chůze do schodů
Časté jsou také tzv. přenesené bolesti (referred pain ), které se projevují v jiném místě, než je lokalizována příčina (např. trigger points ).
Lokalizace trigger pointů (TP) m.piriformis a nejčastější příznaky s nimi spojené jsou patrné např. na diagramu specializovaného webu triggerpoints.net .
Tato skutečnost tak dále může přispívat k nesprávné diagnóze.
CO S TÍM ?
Prvořadým cílem jakýchkoliv účinných opatření je uvolnění spasmu, jizevnatých adhezí či eliminace trigger pointů v jejich typických lokalizacích.
Z pohledu léčby je však rozdíl, zdali je dominantní příčinou funkční porucha (svalový spasmus, trigger-points , aj), následek poranění svalu (a následné jizvení) či přímého mechanické tlaku na sval (dlouhé sezení, apod.).
U mírnějších případů postačí několikadenní klidový režim spolu s protahovacími cviky případně doplněné nesteroidními protizánětlivými léky.
Zásadní úlohu však sehrává cílenější fyzikální terapie.
_ _ _
Ve většině případů je vhodné uvolnění svalového napětí (Far Infrared terapie , transkutánní neuro- a myostimulace /TENS/EMS /, perkusní terapie či strečink /např. CoreStretch™ ).
_ _ _
K uvolnění fasciálních restrikcí či rozvolnění jizvících se tkání (např. po minitraumatech svalových vláken, aj.) mají zkušení terapeuti velmi dobré zkušenosti s technikou IASTM (Instrumented Assisted Soft Tissue Manipulation).
Bohužel tento způsob vyžaduje značnou zkušenost a erudici a rozhodně není jednoduché techniku instrumentálního uvolnění měkkých tkání uspokojivě zvládnout.
Neprofesionálové (laici) ale mohou v domácím prostředí nahradit technicky náročné použití originální Grastonovy techniky přístrojem Hyperblade PRO .
Ten mechanické působení speciálních "nožů" doplňuje o TENS/EMS proudy a Low Magnitude High Frequency vibrace (LMHFV).
_ _ _
Pokud se na potížích podílejí lokální myofasciální poruchy (trigger points ), nejlepších výsledků lze zpravidla dosáhnout tzv. ischemickou kompresí pomocí dobrého perkusoru .
Následovat by většinou měly posilovací cviky (prevence opakovaných poranění při postupném znovuobnovení plné svalové síly).
