Kyčelní kloub vydrží obrovský počet opakovaných pohybů a značnou zátěž.
Tření mezi hlavicí a jamkou při pohybu v tomto největším kulovitém (ball-and-socket) kloubu brání vrstvy chrupavky.
S postupujícím věkem a zátěží se kloub opotřebovává a může dojít až k jeho zničení.
Také svaly, úpony, vazy i šlachy v okolí kloubu jsou často přetěžovány.
Při pádu nebo jiném poranění může dojít ke zlomenině kosti.
Všechny tyto stavy mohou vést k bolestem v kyčli.
PŘÍČINY BOLESTÍ
K nejčastějším příčinám bolestí oblasti kyčle patří
- úrazy (včetně natažení či natržení svalů, šlach a úponů)
- záněty
- degenerativní změny
- nádory
Některé příčiny se obvykle daří zvládnout relativně dobře, jiné mohou být mimořádně úporné.
NATAŽENÍ ČI NATRŽENÍ MĚKKÝCH TKÁNÍ
Nejčastější příčinou bolestí je natažení či natržení svalů, jejich úponů nebo šlach v kyčelní oblasti.
Při přílišné zátěži nebo opakovaných aktivitách dochází k chronickým zánětlivým změnám z přetížení.
Ty způsobují bolesti a brání normálním aktivitám.
Nejúčinnější léčbou i prevencí je přístrojové protažení svalových i vazivových vláken (strečink)
Pro struktury v těsné blízkosti kloubu se nejlépe osvědčují šetrnější vysokofrekveční mechanické vlny s nízkou amplitudou (LMHFV ) v kombinaci s tkáňovou mobilizací IASTM a neuromuskulární elektrostimulací NMES (Hyperblade H4 )
U mohutných svalů a jejich šlach či úponů je efektivnější cestou strečinku vláken metoda známá jako "high-frequency high-amplitude neuromuscular therapy" .
Ta využívá rychlých koncentrovaných tlakových rázů s velkou energií (perkusní terapie ).
Totéž platí pro hluboko uložené tkáně.
BURZITIDA
Burzy jsou tíhové váčky vyplněné tekutinou umístěné typicky mezi kostmi a šlachami.
Burzy usnadňují pohyb svalů a šlach po kostech.
Jejich zánět či podráždění vzniká nejčastěji nadměrnou zátěží nebo i poraněním.
V oblasti kyčle jde nejčastěji o trochanterickou a burzu m. iliopsoas.
Vedle ochrany před dalším poškozením (klidový režim, omezení fyzické zátěže) a případně protizánětlivých léků je vhodná zejména
* aplikace elektroterapie (TENS , NMES)
* instrumentální mobilizace okolních tkání (IASTM , perkuze ).
ZÁNĚT KLOUBU (OSTEOARTITIS, REVMATOIDNÍ ARTITIDA)
Zánětlivé postižení (artroza, revmatoidní artitis) patří k nejčastějším příčinám bolestí, zejména u starší generace.
Velmi častá artróza kyčelního kloubu je chorobou z opotřebení.
Naproti tomu revmatoidní artritida je způsobena poruchou imunitního systému.
U obou ale dochází mj. k destrukci chrupavek chránících kloubní plochy.
Bolesti se postupně zhoršují a jsou doprovázené ztuhlostí a omezením rozsahu pohybů.
Léčba:
* zachovat co nejvíce rozsah pohybu a dosáhnout redukce hmotnosti
* rehabilitace, fyzioterapie
* uvolnění svalů a vazivových struktur (např. Dornova metoda, perkusní terapie )
* elektroléčba (TENS , NMES)
* léky na bolesti
TENDINITIDA
K zánětu či podráždění může dojít u kterékoliv šlachy upínající se v oblasti kyčelního kloubu.
Nejčastěji se jedná o úpony flexorů (iliopsoas ) nebo extensorů stehna (tzv. ischiokrurální svaly neboli "hamstringy").
Zánět šlach hamstringů je však třeba odlišit od fibrozních srůstů dráždících n. ischiadicus (hamstring syndrom).
U těchto případů dominuje neurogenní složka, nikoliv myofasciální (svalová).
Další velmi častou příčinou je postižení iliotibiálního traktu (IlioTibial Band Syndrom - ITBS).
Typickým projevem je bolest, citlivost a někdy i mírný otok v okolí kloubu.
Léčba:
* klid (omezení fyzické zátěže)
* metoda R.I.C.E. (Rest, Ice, Compression, Elevation)
* přístrojový strečink a posilování svalů (např. perkusory , Hyperblade )
* analgetika
LUPAVÁ KYČEL
Jedná se většinou o přeskakování vazů či úponů přes kostní výběžky stehenní kosti.
Vnější typ: pohyb iliotibiálního traktu dopředu a dozadu přes velký trochanter.
Vnitřní typ: přeskakování šlachy m. iliopsoas přes výběžek zvaný iliopubická eminence.
Intraartikulární typ: poškození chrupavky vlastního kloubu.
Lupání v kyčli bývá nejen slyšitelné, ale i hmatné nebo dokonce viditelné.
Opakované přeskakování šlachy přes výběžek kosti vede k jejímu zánětu (tendinitida).
Léčba:
* eliminace zátěže
* přístrojový strečink (redukce napětí šlach) - perkusor nebo Hyperblade
ZLOMENINY KYČLE
Fraktury horní části stehenní kosti jsou desetkrát častější než zlomeniny střední a dolní části.
Bolestem zpravidla předchází úrazový mechanismus, který na možnou zlomeninu ukazuje.
K hlavním příznakům kromě intenzivní bolesti patří
* ztráta pohyblivosti
* modřina
* otok
* neobvyklá poloha končetiny
Léčba
* konzervativní
* chirurgická
KYČELNÍ LABRÁLNÍ TRHLINA
Labrum je zesílený vazivový okraj kyčelní jamky.
Může dojít k jeho poškození podobně jako např. menisku v kolenním kloubu.
Poškození labra se někdy také označuje jako femoroacetabulární impingement (připomíná podobné postižení ramenního kloubu ).
Kromě sportů (typicky hokej, fotbal, golf či balet) jsou častou příčinou strukturální anomálie kyčle (vývojové vady).
Nejspolehlivější metodou k odhalení je magnetická rezonance.
Léčba:
* zmírnění bolestí, otoku a zánětu pomocí NS analgetik (např. brufen)
* maximalizace rozsahu pohybu v kyčli, posilování svalů (např. fyzikální terapie)
* artroskopie, pokud konzervativní léčba selhává
RAKOVINA NEBO NÁDORY
Nejčastějším nádorem v oblasti kyčle je chondrosakrom.
Kromě bolestí jsou obvykle přítomné:
* otoky
* citlivost v okolí kloubu
* oslabení kosti a časté zlomeniny
* nevolnost
* ztráta váhy, nechutenství
Léčba patří do rukou specialistů.
AVASKULÁRNÍ NEKRÓZA (OSTEONEKRÓZA)
Přerušení krevního zásobování kyčelního kloubu způsobuje odumírání jeho buněk - nekrózu.
Příčinou může být zlomenina, vykloubení kyčle, ale také cukrovka, anémie, onemocnění ledvin nebo dlouhodobé podávání steroidů.
Někdy zůstává příčina nejasná.
Léčba
V části případů může vést k regeneraci kosti i klid a cvičení.
Většinou je ale nezbytný chirurgický zákrok (např. dřeňová dekomprese či náhrada kloubu).