Největší skupinu hlavy bolestí hlavy tvoří tzv. cervikogenní bolesti neboli cervikokraniální syndrom (CC syndrom).
Tento termín zavedl již v roce 1983 jeden ze zakladatelů International Headache Society prof. Ottar Sjaastad z Norska 1.
Označuje občasné jednostranné bolesti hlavy trvající od 3 hodin do 1 týdne a opakující se v intervalech 2 dny až 2 měsíce.
PŘÍZNAKY
Bolesti jsou jsou obvykle střední intenzity, lokalizované v šíji či týlní oblasti.
Vyzařují do čela, očnice, temene nebo uší.
Během ataky zpravidla nedochází ke střídání stran, v průběhu záchvatu se bolesti mohou měnit v difuzní.
K typickým příznakům CC syndromu patří:
⇒ omezená hybnost hlavy, zejména rotace
⇒ obtížnější polykání
⇒ hlava posunutá vpřed
⇒ bolesti ramen a horní části zad
⇒ citlivost, bolestivost a slabost krčních svalů
⇒ časté cvakání či praskání v krčních obratlech při normálních pohybech hlavou
⇒ bolesti obličeje přenesené z krční oblasti
DALŠÍ PROJEVY
Častěji postihují ženy a nezřídka je doprovází
⇒ nevolnost
⇒ zvracení
⇒ světloplachost (fotofobie)
⇒ zvýšená dráždivost
⇒ závratě
⇒ rozmazané vidění na straně bolestí
⇒ slzení a
⇒ překrvení spojivkových cév
Cervikokraniální syndrom patří spolu s tenzní cefaleou a migrénou mezi nejčastější bolesti hlavy vůbec.
PŘÍČINY
Příčinou je onemocnění nebo dysfunkce struktur šíje.
Důležitou úlohu hraje blízkost trigeminovaskulárního komplexu a struktur krční páteře.
Někteří autoři se domnívají, že běžnou a v podstatě hlavní příčinou cervikogenních bolestí ve středním a pozdějším věku je krční spondylóza .
Podle jiných je možné, že cervikogenní syndrom je pouze určitou variantou migrény generované z horní krční páteře.
TERAPIE
Klíčovou úlohu ve zvládání cervikokraniálního syndromu hrají odpovídající fyzikální metody:
⇒ dynamická trakce
⇒ elektroterapie (TENS/EMS ), ať již samostatně nebo v kombinovaných přístrojích
⇒ mobilizace a manipulace měkkých tkání (např. IASTM )
⇒ neuromuskulární perkuse
⇒ vodoléčba
⇒ cvičení
⇒ reflexní metody
⇒ akupunktura aj.
V úporných případech může být nezbytná farmakoterapie (např. nesteroidní antirevmatika s myorelaxancii)´.
Cervikogenní bolesti se však mohou kombinovat i s jinými typy, nejčastěji s migrénou nebo tenzní cefaleou.
1 - Sjaastad O, Saunte C, Hovdahl H, et al.: “Cervicogenic” headache. An hypothesis. Cephalalgia 1983, 3:249–256.