K nejsilnějším lékům vyráběným farmaceutickými firmami a po kterých se budete cítit lépe, určitě patří tzv. narkotika. Ta blokují bolest a vyvolávají pocit extrémního blaha. Jsou velmi účinné při tlumení silných bolestí, avšak při delším užívání vyvolávají silnou závislost. Vědci zjistili, že naše tělo si vytváří látky podobné narkotikům, známé jako endorfiny.
Pokud se např. uhodíte do kolena nebo se říznete do prstu, všimněte si, jak rychle zprvu velmi intenzivní bolest ustoupí a jak brzy ji nahradí bolest tlumená spolu s příjemným "znecitlivěním". Lidé, kteří utrpěli úraz při nějaké nehodě nebo vojáci zranění ve válce si často ani neuvědomí závažnost svého poranění. Jsou známé případy sportovců, kteří si při soupeření zlomili kost, a přitom do konce zápasu necítili bolest. To je jen několik příkladů, jak působí endorfiny někdy lidově nazývané "hormony štěstí".
Profesor Han zkoumal, jakým způsobem dosáhnout pomocí elektrické stimulace maximální produkce dvou endorfinů - opiodních peptidů centrálního nervového systému: enkefalinu a dynorfinu, které jsou spojovány právě se zlepšením pocitu, nálady a s významným tlumením bolestí.
V experimentu na myších zjistil, že existuje zhruba logaritmický vztah mezi frekvencí elektrické stimulace a uvolňováním přirozených opioidů, známých jako endorfiny:
- enkefalin měl maximální produkci při zhruba 2 Hz
- dynorhpin měl maximum produkce při zhruba 120 Hz
Přitom současná stimulace na obou frekvencích měla jen takový účinek, jako použití samotné vyšší frekvence, tedy pouhé zvýšení produkce enkefalinu.
|
Na obrázku vpravo vidíme tři různé frekvence TENS: 2Hz, 15Hz a 100Hz. Je vidět, že nízká frekvence 2Hz vyvolává produkci opioidních peptidů enkefalinů působících na opioidní receptory µ a δ, střední frekvence 15Hz podporuje obě a vyšší 100Hz frekvence pouze uvolňování analgetického dynorfinu, který se váže na receptory κ. Jak je z obrázku zřejmé, následuje synergická interakce všech endorfinů, která se fyziologicky projeví analgetickým efektem, tedy potlačením bolestí a skvělým pocitem a relaxací. |
Pokud se ve vědeckých pokusech profesora Hana nízká a vysoká frekvence měnila po třech sekundách (tj. 2Hz/100Hz stimulace), došlo k souběžné aktivaci obou systémů (enkefalinu i dynorfinu). Výsledkem byl mnohem vyšší analgetický účinek než jaký vyvolává stimulace se stálou, konstantní frekvencí.
Podle vědců je totiž dynorfin 6-10krát účinnější proti bolesti než morfin. Navíc ani tolerance vůči morfinu nesnižuje mohutný protibolestivý účinek dynorfinu. Proto tak silný efekt proti bolestem.
‘Funkce mozku jsou regulovány chemickými látkami, které zahrnují neurotransmitery a neuropeptidy. Nedávné studie ukázaly, že akupunktura nebo elektrická stimulace na určitých frekvencích v některých částech těla mohou zvyšovat uvolňování specifických neuropeptidů v centrálním nervovém systému. To vyvolává hluboké fyziologické změny a dokonce aktivuje autoreparační mechanismus hojení (Han, 2003)*.
HAN stimulace tedy využívá popsané změny frekvencí tak, aby byla maximálně zvýšená produkce obou endorfinů, díky zařazení nízkofrekvenčních proudů (2 Hz) zejména mimořádně účinného dynorfinu. U přístrojů TensCare s HAN stimulací se střídají po třech sekundách intervaly nízké frekvence (2 Hz pro dynorfin) a vysoké frekvence (100 Hz pro enkefalin), jak je znázorněno v části b) obrázku, a výsledkem je výrazně vyšší útlum bolestí než u přístrojů, které pracují v jiných režimech.
Ve fázi uvolňování endorfinů se účinek postupně zvyšuje po dobu až 40 minut a pak může přetrvávat až 4 hodiny poté, kdy už je TENS zařízení vypnuté.
* Han, Ji-Sheng (2003) Acupuncture: neuropeptide release produced by electrical stimulation of different frequencies. TRENDS in Neurosciences. J. 26:1, 17-22
