Problém zvaný ploténky
V mládí jsou naše ploténky mezi obratli velmi pružné, obsahují vysoký podíl vody a působí jako téměř dokonalé tlumiče mezi obratli.
S postupujícím věkem ale se podíl vody v ploténkách snižuje a obvykle se také snižuje jejich výška.
Naše pohyby se tak stávají obtížnější, omezenější a často i bolestivější.
Snížení ploténky zmenšuje meziobratlový prostor.
Může dojít i k prasknutí její stěny a vyhřeznutí rosolovitého jádra.
Tlak na nervové kořeny vystupující z páteře je příčinou bolestí známých např. jako ischias často vystřelujících až do končetin.
Navíc vyvolávají křeč svalů, které tlak na nervová vlákna dále zhoršují.
Je jasné, že je potřeba odstranit bolest, uvolnit svalové křeče a zvětšit meziobratlové prostory kolem vybíhajících nervů.
Proč se ploténky snižují
Ztráta výšky je způsobena sníženou koncentrací magických proteoglykanů ve tkáních plotének.
Proteoglykany v ploténkách zadržují vodu a tím zvyšují jejich pružnost a objem.
V průběhu dne každý z nás ztrácí přibližně 20% tkáňové tekutiny obsažené v ploténkách v důsledku dvou sil:
- gravitace tlačící vahou horní části těla na ploténky a
- tlakem mohutných svalů stahujících páteř.
V noci se tlak uvolní (přirozená dekomprese) a tekutiny, živiny i kyslík pronikají zpět do rosolovitého jádra.
To znamená, že každý den jdeme večer do postele o zhruba 2 cm kratší právě zdůvodu denní dehydratace plotének, tedy ztráty tekutin.
Ztráta tekutin i výživy
Ploténky nemají žádné krevní zásobení a pronikání živin dovnitř i odvádění odpadních látek ven probíhá jen na základě difuze.
Obrovský tlak vyvíjený na ploténky v průběhu dne pronikání tkáňových tekutin do plotének brání, ale v noci se zdravá ploténka mladého jedince obvykle zregeneruje.
Páteř zatěžuje především nadměrné posedávání, např. u počítačů, v kancelářích, apod.
Sezení také vytlačuje z plotének vodu a zároveň ztěžuje pronikání tkáňových tekutin s živinami a kyslíkem dovnitř plotének.
Z toho důvodu je ztenčení plotének s přibývajícím věkem mnohem častější právě u bederní páteře.
Trvalé asymetrické zatěžování páteře navíc výrazně snižuje tvorbu proteoglykanů, které jsou pro udržování vysokého obsahu vody ve tkáni plotének mimořádně důležité.
Nejhorší je jízda autem
Nejvíce tekutin při sezení logicky ztrácejí bederní ploténky, protože na ně je vyvíjen nejvyšší tlak. A přitom většinou sedíme až příliš často.
Ještě větší kompresní síly způsobuje sezení v předklonu (ohnutá záda) a výrazné zrychlení dehydratace disků (plotének) způsobují vibrace.
To je důvodem, proč naše záda bývají po delší jízdě autem mimořádně ztuhlá.
Po dvouhodinové kompresi, která z ploténky vytlačí až 10% tekutin, je velmi účinným prostředkem, jak vrátit ztracené tekutiny zpět tzv. spinální dekomprese.
Degenerace plotének
Jedním z prvních příznaků degenerace plotének je snížená koncentrace proteoglykanů (látek zadržujících vodu).
Postupně se jedna z plotének sníží natolik, že problémy se začnou šířit i do dalších částí páteře.
Trakční dekomprese páteře
Jedním z přínosů každodenní dekomprese je přerušení negativních důsledků přetěžování páteře.
Nelze zatím ale říci, jestli účinky spinální dekomprese mohou trvale zvýšit již degenerovanou ploténku.
Šetrná dekomprese snižuje tlak uvnitř ploténky (může dosahovat i záporných hodnot, tedy velmi mírný podtlak).
Negativní tlak ve střední rosolovaté části ploténky (nucleus pulposus) umožňuje, aby do původně stlačené ploténky pronikl kyslík, voda i potřebné živiny rozpuštěné v okolních tkáňových tekutinách.
V případě vyklenutí či výhřezu ploténky pomáhá zpětnému vklouznutí vyhřezlé části zpět na své místo.
V levé části následujícího obrázku vidíte, jak se vyhřezlá část rosolovitého jádra v průběhu trakce zatahuje zpět a uvolněním utlačeného nervového kořene (červený) ustupuje i bolest.
Na pohledu z boku (vpravo) je rovněž dobře vidět, jak se vyhřezlá část vtahuje zpět.
Odborníci na problematiku páteře také tvrdí, že více tekutin ztrácíme při ohnuté (kyfotické) pozici než při prohnutí vpřed.
Naopak pasivní prohnutí vpřed (hyperextenze) urychluje návrat tekutin do nitra plotének.
Nejjednodušším způsobem je použít trakční pomůcky pomáhající vyklenout páteř vpřed (např. trakční přístroj LTRAC nebo fixátory TRI-TRAC či BACK BRACE ).
Existují i malé studie u hráčů fotbalu měřených před a po zápase, u kterých se ztracená výška po spinální dekompresi vrátila na původní hodnoty.
Akutní potíže - jak to nepřehnat?
Účinek spinální dekomprese (trakce) je u akutních a chronických stavů odlišný.
U akutní bolesti dochází k otoku kloubů a ke stažení svalů, které má chránit záda.
Mohutné svaly tak udržují obratle silou stlačené k sobě, jakoby byly stažené mírnou křečí.
Trakce (dekomprese) šetrně protahuje svaly a pomáhá je dostat z příliš „ochranného“ stavu.
To navíc pomáhá zpětnému vstřebání tekutin nahromaděných v okolí kloubů (otok).
Někdy ale může spinální trakce problém naopak zhoršit: dekompresní síly je třeba mít pod dostatečnou kontrolou a dávkovat postupně.
Jinak se může stát, že se otok – a také bolesti – ještě zhorší.
Pokud je síla od počátku příliš velká a trakce příliš rozsáhlá, může se protektivní (ochranná) křeč zádových svalů ještě zvýšit a bolesti přechodně zesílit.
Chronické bolesti - ideální řešení
Pro chronické potíže je spinální dekomprese vynikající řešení.
Vnější stěna ploténky je tvořena velmi silnou vazivovou síťkou. Je to nejtužší vazivová struktura v lidském těle a má tendenci se zkracovat a ztrácet pružnost, pokud není pravidelně protahována.
Jakmile se vazivová vlákna zkrátí, část páteře se zablokuje a ucítíte ztuhlé a bolestivé místo. Tím začínají problémy se zády.
Trakce nejen protahuje mimořádně pevnou stěnu ploténky, ale pomáhá také ploténce „nasát“ více tekutin.
Tak zlepšuje její výživu a zvyšuje odolnost a pružnost.
To pomáhá předcházet prasknutí ploténky, resp. její stěny a následnému vyklenutí (bulging) či úplnému výhřezu.
U mírně vyklenujících plotének trakce přispívá k retrakci (zatáhnutí zpět - viz animace výše).
Ploténky jako sáčky s vodou
Jejich roztahování nasává tkáňovou tekutinu, není to ale jen voda.
Tkáňová tekutina obsahuje také důležité živiny nezbytné pro zdraví ploténky a samozřejmě kyslík.
Takže schopnost nasávat a vypuzovat životodárnou tkáňovou tekutinu nejen brání degeneraci, ale pomáhá i hojení případných poškození ploténky.
Optimální používání trakce
V případě akutních bolestí je cílem zvětšit meziobratlový prostor a odstranit útisk nervových struktur.
Obvykle je nutné omezit gravitační tlak a zároveň uvolnit či protáhnout stažené svaly.
Pro takové situace je optimální elektronický trakční přístroj s FIR a vibromasáží (L-TRAC® ) a denní nošení pevného a účinného fixátoru (BACK BRACE nebo TRI-TRAC® ).
LTRAC slouží k uvolnění svalových křečí, roztažení meziobratlových prostor a zmírnění bolestí, obvykle 3x denně.
Fixátory se používají v průběhu dne se střídavě vysokou dekompresí plotének. To uvolňuje bolesti a zároveň podporuje pronikání tkáňových tekutin do plotének, které se tak zvyšují, jsou pružnější a případná poškození se lépe hojí.
U chronických potíží je důležité používat prostředky pravidelně i v době, kdy bolesti nejsou výrazné či dokonce žádné.
Intermitentní (střídavá) dekompresní trakce zpomaluje degenerativní změny plotének, vrací jim výšku i pružnost a předchází tak zhoršení potíží.
Je však potřebné provádět ji často (ideálně každý den) a vždy v případě zvýšené zátěže plotének, jako je zvedání těžších břemen, dlouhé stání či chůze nebo delší cesta autem, pak nezapomenout odlehčit či zpevnit páteř některým z účinných fixátorů.
Většina potíží s ploténkami se pravidelnou péčí dá zvládnout i bez nutnosti léků či dokonce operace.
