Spolu s technologickým pokrokem v medicíně přibývá pacientů vhodné pro aplikaci TENS/EMS, kteří mají implantovaný kardiostimulátor nebo kardioverter.
Transkutánní elektrické impulzy TENS/EMS jednotek samozřejmě mohou ovlivnit správnou funkci implantovaných přístrojů.
Dotazy, zda mohou pacienti s kardiostimulátorem používat TENS, jsou tak čím dál častější.
Moderní kardiostimulátor (pacemaker - PM) i implantovaný kardioverter - defibrilátor (ICD) funguje 5 až 7 let či více.
Záleží na používání a typu zařízení, ve většině případů umožňují vést normální život.
Nejmodernější technologie na minimum snížily riziko interferencí zařízení jako je např. mikrovlnná trouba s kardiostimulátorem nebo ICD.
NEGATIVNÍ VLIV NA FUNKCI STIMULÁTORU
Je ale známo, že funkci stimulátoru či ICD mohou ovlivňovat např.
- ruční detektory kovů při bezpečnostních prohlídkách na letištích
- silná magnetická pole (např. magnetická rezonance)
- diatermické proudy používané k prohřívání svalů ve fyzioterapii
- některé vysokonapěťové přístroje nebo radary (rádiové či TV přijímače, obloukové svářečky, dráty vysokého napětí nebo i tavící pece)
- některé přístroje používané při operacích (je třeba spolupráce s kardiologem)
- mimotělní litotripse rázovými vlnami
A také přístroje pro elektrickou stimulaci (TENS, EMS) mohou (a bývají) zdrojem nefyziologických signálů (artefaktů) na EKG, ačkoliv pacient sám je bezpříznakový.
Odborníci prokázali, že pravděpodobnost elektromagnetických interferencí souvisí s umístěním TENS elektrod.
JAK JE TO S POUŽÍVÁNÍM TRANSKUTÁNNÍ NEUROSTIMULACE (TENS) ?
Je důležité, aby pacienti s kardiostimulátorem či kardioverterem byli poučeni, že je třeba dodržovat vzdálenost elektroniky či magnetů alespoň 15 cm od implantovaného přístroje.
Aplikace TENS/EMS je možná za předpokladu dodržení určitých pravidel.
Některé modely mohou s TENS proudy interferovat, zatímco jiné nikoliv, nicméně doporučuje se nepoužívat TENS elektrody na trupu.
V nedávné době němečtí vědci ve své studii prokázali, že při umístění elektrod jen na jedné končetině nedošlo ani u jednoho ze 700 sledovaných pacientů k ovlivnění funkce pacemakeru.
Při umístění elektrod na protilehlé končetiny byly artefakty pozorovány u 165 z 350 sledovaných (47,1%).
Dospěli k závěru, že použití TENS může ovlivňovat funkci kardiostimulátorů, zejména pokud proud prochází trupem.
Jednostrannou aplikaci považují za bezpečnou.
Co se týká typu kardiostimulátorů, většina studií ukázala, že TENS jen zřídka inhibuje bipolární stimulaci.
TENS může někdy krátkodobě rušit unipolární stimulaci, ale to lze někdy vyřešit přeprogramováním generátoru pulsů.
V každém případě před aplikací TENS promluvte se svým lékařem.
