Při spondylolisteze se tělo obratle posouvá proti spodnímu sousedovi dopředu a dolů.
Název pochází z řeckého "spondylos" (obratel) a "olisthos" (kluzkost).
Někdy se používá obecnější termín olisteza
Ten zahrnuje i posun obratle jiným směrem (dozadu /retrolisteza/ či do stran).
Diagnoza je stanovena z typického RTG nálezu posunutých obratlů.
TYPY SPONDYLOLISTEZY
Dysplastická (vrozená) spondylolisteza
Způsobená vrozenou vadou vývoje kloubních výběžků, resp. jejich kloubních plošek (facet).
Tvoří cca 14-21% případů všech spondylolistez.
Istmická spondylolisteza
Nejčastější typ, který lze nalézt u 2 - 16% populace.
Vzniká spondylolýzou istmu obratlového oblouku (přerušení oblouku v místě jeho zúžení).
Kromě vrozených příčin k ní nejčastěji vede dlouhodobé přetěžování hlavně v období růstu (např. u gymnastek).
Degenerativní spondylolisteza
Typická pro vyšší věk a svým způsobem se ostatním typům vymyká.
Příčinou je artritida (zánět) facetových kloubů nebo remodelace (přestavba) kloubů.
Kloubní zánět a oslabení vazu lig.flavum může vést ke sklouznutí obratle.
Je častější u žen a osob starších 50 let.
Traumatická spondylolisteza
Nejčastěji je důsledkem akutní zlomeniny obratlového oblouku (arcus vertebrae), případně pediklu či facety.
Relativně vzácná.
Patologická spondylolisteza
Vzniká v důsledku strukturálního oslabení způsobeného nádorem nebo jiným kostním onemocněním.
STUPEŇ POSTIŽENÍ
Rozsah posunu může být nepatrný (pod 25% průměru obratle, stupeň 1).
Při posunu mezi čtvrtinou a polovinou obratle jde o stupeň 2.
Při stupni 3 je posun mezi 50 až 75% průměru obratlového těla.
V pokročilých případech je posun přes 75% (stupeň 4).
Výjimečně dochází k posunu zcela mimo plochu sousedícího obratle (stupeň 5).
PŘÍZNAKY
V mnoha případech může být zcela bez potíží.
K nejčastějším projevům ale patří:
- bolesti v zádech, při stoji větší, vleže polevující
- vystřelování do hýždí i nohou (ischias)
- bolesti se často zvětšují při kašli a kýchání
- otupělost a brnění vyzařující ze zad do nohou
- excesivní prohnutí bederní páteře vpřed (hyperlordóza)
- změna držení těla a chůze způsobená napětím kolenních šlach (někdy až kolébavá chůze)
- tendence k předklonu (kulatá záda, kyfóza)
OPATŘENÍ
Pokud nejsou žádné příznaky (asymptomatická spondylolisteza), není žádná léčba potřeba.
Úprava režimu
Při potížích je v první fázi nutné přerušit na 2-4 týdny aktivity či sporty, které bolesti vyvolaly.
Je nezbytné vynechat veškeré aktivity vyvolávající hyperextenzi (přílišné prohnutí bederní páteře vpřed).
Uvolnění a strečink extenzorů
Největším problémem bývá ochablá přední stabilizace páteře a naopak převaha povrchových zádových vzpřimovačů.
Proto je vhodné uvolnění těchto mohutných svalů.
Dobré výsledky mají:
- hluboké FIR záření
- vibromechanické impulzů a
- opatrné trakce s omezením extenze (hyperlordozy).
Vhodný je L-Trac® , doporučuje se ale jeho použití na měkkém podkladu (např. matraci) a minimalizovat stupeň trakce.
Stabilizace páteře
Obyčejné bederní pásy či ortézy většinou nemají významnější efekt.
Často doporučované je však použití speciálních rigidních antilordotických fixátorů.
Ty imobilizují pánev a brání hyperextenzi bederní páteře (tedy přílišnému prohnutí).
Takovou konstrukci má fixátor Tri-Trac® .
Používá se bez instalovaného bederního můstku, který naopak lordozu zvětšuje.
Hot & Cold terapie
Střídavá aplikace tepla a chladu také pomáhá uvolnit celou oblast.
Teplo zlepší prokrvení, uvolní spasmy a urychluje regeneraci tkání.
Chlad naopak cirkulaci zpomaluje, omezuje zánětlivou reakci, spasmy a bolesti.
Transkutánní neuro- a myostimulace (TENS/EMS)
Přístroje TENS stimulují tlumí bolesti pomocí velmi slabých elektrických impulsů.
Ty jsou aplikovány pomocí speciálních adhesivních elektrod připevněných do bolavé oblasti.
Přístroje jsou obvykle zároveň schopné aktivovat svalová vlákna (elektromyostimulace - EMS).
Dochází tak k uvolnění a protažení svalů(streching).
Obojí účinek je u spondylolistezy velmi prospěšný.
Impulzy TENS/EMS nejen redukují svalové křeče, ale také zvyšují produkci endorfinů ("přirozená analgetika").
